Národní park a souostroví Brijuni tvoří dva větší (Velký a Malý Brijun) a dvanáct malých ostrůvků. Nachází se podél pobřeží 6 km nad městem Pula. Souhrnná plocha ostrovů je pouhých 7 km2. Břehy ostrůvků jsou velmi členité. Brijunské souostroví bylo obydleno již odpradávna. Hlavním důvodem, že se Brijuni v roce 1983 staly národním parkem, je to, že se zde vyskytuje charakteristická středomořská flóra a rovněž jsou zde památky připomínající časy Římské a Byzantské říše. Krása ostrůvků byla zřejmě známá již před staletími. Římané ostrovy užívali k rekreačním účelům. Na ostrovech měli dokonce své letní rezidence již v 1. století n. l. například římští panovníci. Jsou zde krásné aleje, parky a háje se středomořskými a tropickými rostlinami. Na Brijunech je tzv. otevřená zoologická zahrada. Zvířata se totiž volně pohybují po ostrově. Je zde také safari-park a bohatá nabídka sportovního vyžití (jízda na koni a na kole, golf, tenis, plachtění, potápění). Dnes na Brijunech není povolena jízda autem, po ostrově jezdí pouze turistický vláček. Na souostroví jezdí každý den turistická loď, která vyjíždí z letoviska Fagana u Puly. Během třicetileté vlády prezidenta Jugoslávie Josipa Broze Tita nebyly Brijuny přístupné veřejnosti. Výstavou fotografií Josip Broz Tito na Brionima, která byla založena roku 1984, byla veřejnosti zpřístupněna činnost prezidenta Jugoslávie na ostrově od jeho první návštěvy 20. června 1947 až do posledního dne jeho pobytu 29. srpna 1979, kdy se z brijunského mola vydal na šestý summit hnutí nezúčastněných zemí do Havany. Během své vlády zde Tito přivítal různé delegace, významné státní návštěvy, spolupracovníky, přátele, ale také známé umělce či vědce. Dlouhá řada vlajek různých států na ostrově symbolizuje 60 zemí světa, jejichž prezidenti, králové či císaři (asi 90) navštívili Brijune. Dodnes jsou Brijuni letním sídlem chorvatského prezidenta.