Česká menšina v Chorvatsku je jedna z nejpočetnějších a nejlépe organizovaných chorvatských národnostních menšin. Předkové dnešních chorvatských Čechů se (především za prací) na plodná území dnešního Chorvatska přistěhovali v několika vlnách ještě za doby Rakousko-Uherska. Nyní v Chorvatsku žije přes 10 000 obyvatel, kteří se na posledním sčítání vyjádřili jako Čech/Češka. Odhadovaný počet těch, kteří mají český původ, ale již se jako Češi nedeklarují, je několik tisíc. Češi v Chorvatsku mají svá kulturně-osvětová sdružení, tzv. české besedy. Dnes je jich 27 a zastřešující organizací je Svaz Čechů v Chorvatsku. Jednou z nejaktivnějších a zároveň i nejstarší českou besedou v Chorvatsku je Česká beseda Záhřeb. Chcete se o ní dozvědět více?

Česká beseda Záhřeb – Spolek založil 14. října 1874 v Záhřebské ulici č. 54 a zároveň byl jeho prvním předsedou publicista, politik, básník a vlastenec Josef Václav Frič (1829–1890), který v té době (1873–1876) působil jako redaktor záhřebských novin Agramer Zeitung. Na slavnostní zakládající schůzi byly mimo krajanů přítomny mnohé významné osoby: spisovatel a městský senátor August Šenoa (1838–1881), starosta města Ivan Vončina (1827–1885), politik, spisovatel a dějinář Ivan Kukuljević-Sakcinski (1816–1889) a další. Po zahajovacím projevu Josefa Václava Friče přítomné pozdravil jménem chorvatské veřejnosti August Šenoa, a to česky. Česká beseda Záhřeb pracuje nepřetržitě od svého založení v roce 1874 až dodnes, vyjma válečných let 1914–1918 a 1941–1945, kdy byla činnost spolku zakázána. Spolek vlastními silami a za pomoci záhřebských krajanů podnikatelů, intelektuálů, bankéřů, stavitelů a architektů v roce 1937 vystavěl Český národní dům (ČND), který byl v roce 1941 odebrán, pak nacionalizován a teprve 3. června 1996 částečně a 20. října 1999 úplně vrácen spolku.

ČESKÁ BESEDA ZÁHŘEB

zobrazit